Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Prolog

16. 3. 2014

Malthazar mě s eskortou dovleče k mému pokoji a hodí mě dovnitř. Rozplácnu se na zemi, ale vůbec to nevnímám. Stulím se jen do klubíčka a začnu tiše plakat. Vím, že mě Larus jen využíval, ale já ho miloval. Vlastně ho miluji pořád. Bolí to. Už jen vzpomínka na něj bolí. Jak mi to mohl Kain udělat? Jak? Proč ho neušetřil? Věděl, že ho miluji. Ještě víc se rozvzlykám a opakuji jeho jméno. Po chvíli se trochu utiším a mátožně se vyškrábu na nohy. Přejdu k oknu a zadívám se do jasného úplňku. Teď si ze všeho nejvíc přeji, aby mě zabil spolu s ním. Prý domácí vězení. Pche. Ať se jde bodnout. Nezůstanu někde, kde zemřel on. Zavřu na chvíli oči, abych se ovládl a znovu neplakal. Můj svět se zhroutil a já potřebuji najít znovu svou rovnováhu. Sbalím si své věci do vaku a počkám, až mi narostou křídla. Přitom se mi připomene urputná žízeň. Jen si povzdechnu, otevřu okno a vyletím vstříc prázdnému životu bez něj.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář