Můj svět fantazie

Je dvacátého prosince a já stojím před zrcadlem ve svém pokoji a upravuji si už po sté kravatu. Jsem hrozně nervózní. Je to pár měsíců co nám oznámil Soren, že má syna a že se vezmeme ještě tenhle rok. Vůbec nevím, jak přemluvil orgány, aby tuhle svatbu schválili, protože mi ještě nebylo osmnáct. Povzdechnu si a znovu si upravím kravatu a uhladím bílé sako.

„Copak?“ Vejde Sebastian a zadívá se na mě.

„Jsem hrozně nervózní.“ Povzdechnu si a posadím se na postel.

„Já vím.“ Posadí se ke mně.

„Vůbec si nedovedu představit to, že za míň jak rok budu na tvém místě.“ Povzdechne si. Pohladím ho po ruce.

„Jo a víš co je na tom všem nejhorší?“ Zavrtí hlavou a zvědavě se na mě podívá.

„Já toho blbečka miluju, ale nechtěl jsem si ho brát tak brzy.“ Uchichtne se.

„A on to ví?“ Povzdechnu si a přikývnu.

„Ví a víš, co mi řekl?“ Sebastian zavrtí hlavou.

„Že kdybych se do něj nezamiloval, tak by požádal Sorena, aby ho zabil, abych mohl být volný.“ Povzdechnu si. Sebastian pozvedne obočí.

„A cos mu na to řekl?“

„Co by, že je to hroznej vůl a zmlátil jsem ho. Tohle od něj už nechci slyšet.“ Zaprskám jako podrážděný kocour. Sebastian se zasměje a mrkne na mě.

„Připraven? Je čas.“ Zhluboka se nadechnu a přikývnu. Sebastian mě odvede do kaple, která je u domu. Strčí mě do malé místnůstky a zůstane tu se mnou. Nakoukne do hlavní místnosti.

„Všichni tu už jsou.“ Pousměje se. Trvá jen chvíli, než se rozezní svatební pochod. Okamžitě znervózním a koušu se do rtu. Sebastian mě popožene ke dveřím.

„Já…..já nemůžu.“ S náhlou panikou se na něj otočím. Jen se usměje a strčí mě za dveře. Okamžitě se na mě všichni otočí. Zhluboka se nadechnu a podívám se na Kaie. Okouzleně se na mě dívá a nádherně se usměje. Omámen jeho úsměvem k němu zamířím. Vypadá úžasně v bílém obleku. Usměji se na něj. Ve chvíli, kdy jsem už blízko, ke mně natáhne ruku, abych si to na poslední chvíli nejspíš nerozmyslel a neutekl. Vložím do ní svou a nechám se k němu přitáhnout. Kněz začne odříkávat svatební rituál. Vůbec ho nevnímám do doby než se zeptá:

„Kaii, berete si zde přítomného Akena? Slibujete, že ho budete ctít a milovat v dobrém a zlém?“ Kai se na mě usměje a odpoví:

„Ano.“ Pak se otočí na mě a zeptá se na to samé.

„Ano.“ Vyderu ze sebe s obtížemi.

„Vyměňte si prstýnky.“ Rozezní se sálem. Třesoucí se rukou vezmu do ruky prstýnek z podnosu, který drží nějaký upír. Nasadím ho s mírnými obtížemi Kaiovi. Ten vezme druhý prstýnek a nasadí mi ho.

„Tímto vás prohlašuji za manžele. Můžete se políbit.“ Zakončí to. Kai na nic nečeká, okamžitě mě obejme rukou kolem pasu, přitáhne k sobě a políbí s takovou láskou, až se mi zatočí hlava. Oplatím mu polibek a zamilovaně se na něj usměji. Pohladí mě po tváři a pak se otočí se mnou k hostům. Ti se k nám začnou trousit jeden po druhém a gratulovat nám. Vůbec nechápu, jak se Sorenovi podařilo to, aby přišli i mí rodiče. Mamka dojatě pláče a obejme mě.

„Měla jsem strach, když tě odvedl ten upír, ale teď vím, že to byla ta nejlepší věc, co tě potkala. Říkal nám, jak pilně studuješ pod vedením soukromého učitele.“ Pohladí mě po tváři.

„Doufám, že budeš i nadále pokračovat. Hodně štěstí, synku.“ Znovu mě pevně obejme a pak přejde ke Kaiovi. Usměji se a podívám se na tátu. Ten si prohrábne rukou vlasy a mrkne na mě.

„Dobře, musím přiznat, že ti ten upír pomohl a že ne všichni jsou ti zlí.“ Povzdechne si.

„Promluvíme si o všem zítra, teď je tvůj velký den.“ Usměje se na mě, obejme mě a přejde ke Kaiovi. Už ani nepočítám kolikrát mě někdo objal, stiskl ruku nebo dal pusu na tvář. Oddechl jsem si, až když všichni hosté odešli z kaple. Kai se na mě pobaveně podívá a za ruku mě zpět do domu, kde jsou všichni v jídelně. Nějací sluhové už nosí jídlo na stůl a před upíry pokládají jen vysoké sklenice s krví. Zřetelně vidím, jak se tátovi kroutí ústa do zhnuseného úšklebku. Posadíme se s Kaiem do čela a okamžitě mezi námi přistane jeden talíř. Trochu si povzdechnu. Kai mi stiskne ruku a chopí se lžíce. Usměji se na něj a zarazím ho, když vstane Soren a začne pronášet přípitek. Červenám se nad vším, co řekne a sem tam se zasměji. Pak si připijeme a začneme jíst. Trvá dlouho než sníme poslední chod a začne hrát hudba. To mě Kai za ruku odvede na plac určený k tanci a zahájíme prvním tancem zábavu. Po chvíli si mě ukradne táta a Kaie máma. Tančíme dokud se na parket nezačnou trousit další hosté. To si zmoženě sednu a napiji se. Kai se posadí ke mně a obejme mě kolem ramen. Opřu se o něj a rozhlédnu se kolem sebe. Zrovna přišel Abaddon a posadil se k Sebastianovi. Ten nevypadá, že by mu to bylo příjemné.

„Docela ho lituju.“ Zašeptá mi Kai do ucha. Přikývnu.

„Třeba to ten démon vzdá.“ Nadhodím. Kai se uchichtne.

„To by spíš pršeli žáby, než by to on vzdal.“ Zasměji se jeho přirovnání.

„To nejspíš jo.“

„Myslíš, že s ním bude šťastný?“ Kai pokrčí rameny.

„To nevím, záleží na tom, jestli se do něj zamiluje.“ Přikývnu a políbím ho. Nádherně se na mě usměje a oplatí mi polibek. Po chvíli se odtáhne a vstane.

„Pojď.“ Natáhne ke mně ruku. Vložím do ní svou a nechám se vytáhnout na nohy. Odvede mě do našeho pokoje.

„Převlékni se.“ Mrkne na mě.

„Že ty chceš striptýz.“ Zavrním. Kai se zasměje.

„Prokoukl si mě.“ Vypláznu na něj hravě jazyk a začnu se svlékat. Doslova na mě visí pohledem a zřetelně vidím, jak mu tečou sliny a napínají se kalhoty v oblasti rozkroku. Zachichotám se a spokojeně si zas obléknu džíny a košili. Kai vtáhne sliny zpět a také se převlékne. Pozvednu obočí.

„To tam chceš jít s tou boulí v kalhotách?“ Pobaveně se na něj kouknu.

„Na studenou sprchu je moc brzy.“ Pokrčí rameny. Přejdu k němu a hladově ho políbím.

„Tak ho vyřešme.“ Zavrním. Oplatí mi polibek stejně hladově a přirazí mě ke zdi. Nechám se, rozepnu mu kalhoty a vklouznu mu do nich rukou. Zasténá a začne mě líbat. Oplácím mu polibky a začnu mu ho honit. Sténá mi do úst a po chvíli začne přirážet. Víc se ke mně přitiskne a po chvíli se odtrhne od mích úst, aby se mohl nadechnout. Pak už jen sténá a tiskne se ke mně. Trvá jen chvíli, než vyvrcholí. Pustím ho a vytáhnu ruku z jeho kalhot. Zhluboka dýchá a snaží se zklidnit. Po chvíli se mu to povede a upraví se. Pak si mě přitáhne k sobě a políbí.

„Tak pojď, provokatére.“ Zavrní.

„Já ti dám provokatére.“ Rozčertím se. Zasměje se a znovu mě políbí. Obejme mě kolem pasu a odvede zpět do jídelny. Vezmu si něco malého a posadíme se ke stolu.

„Ahoj.“ Ozve se nade mnou. Vzhlédnu a usměji se na Sebastiana.

„Ahoj.“

„Můžu si přisednout?“ Zeptá se. Kývnu a on se posadí vedle mě.

„Děje se něco?“ Zadívám se na něj. Vypadá smutně.

„To nic.“ Zavrtí hlavou. Zamračím se.

„Mě to můžeš říct, Sebe.“

„Volal jsem mamce. Už mě nechce vidět a ani mě znát.“ Zašeptá zničeně. Povzdechnu si.

„A řekla ti proč?“ Přikývne a já s napětím čekám, co mu řekla.

„Protože jsem souhlasil s tím sňatkem a protože se nechce stýkat s upíry, ale jen lidmi a já jí připomínal, že tu jsou i jiné bytosti.“ Vzlykne. Obejmu ho a držím ho, dokud se aspoň trochu neuklidní.

„Ten démon tu ještě je?“ Zeptám se ho. Zavrtí hlavou.

„Vždycky tu je jen deset minut, aby se neřeklo.“ Zašeptá.

„Chci ho poznat, Akeno, ale jak to mám udělat, když na mě nemá ani hodinu?“ Povzdechne si.

„To si musíte vyřešit mezi sebou.“ Smutně ho pohladím po tváři. Trochu se usměje.

„Promiň, máš být veselý a já tě otravuju.“ Utře si pár kapiček zrádných slz.

„Vůbec neotravuješ. Od toho jsou přátelé, ne?“ Mrknu na něj. Znovu se trochu usměje.

„Mám to říct Sorenovi?“ Zadívá se na mě bezradně.

„Jestli chceš, abyste si byli opravdu blízcí tak ano.“ Kývnu.

„Měl bys s ním řešit své problémy.“ Vděčně se na mě podívá.

„Děkuju.“ Pohladí mě po ruce a odejde.

„Mám žárlit?“ Zavrní mi do ucha Kai.

„Vůbec ne, zlato. Jen jsem mu radil.“ Mrknu na něj a políbím ho. Oplatí mi polibek a vyzve mě znovu k tanci. Protančíme se až k šesté hodině večerní, kdy si mě unese do ložnice.

„Konečně tě mám jen pro sebe.“ Zavrní a začne mě líbat. Oplácím mu polibky a začnu ho svlékat. Nenechá se pobízet a také mě svléká. Pak mě položí na postel a začne polibky ochutnávat mé tělo. Sténám nad přívalem slasti, která ovládá mé tělo. Začne u krku, po chvíli ale sjede na bradavky, kde se poměrně dlouho zdrží, a pak se přesune k bříšku a penisu. Vykřiknu, když mě vezme do úst. Ani si nevšimnu, kdy mě začal připravovat. Všimnu si až toho, že pustí můj penis z úst a začne do mě pronikat. Prohnu se, zatnu mu nehty do paží, otevřu pusu v němém výkřiku bolesti a z oka mi sklouzne slza. Jemně mi ji setře a pronikne do mě úplně. Hrozně to bolí. Tiše zanaříkám. Políbí mě a začne chlácholit. Zatím mi dává čas, abych si zvykl. Oplatím mu polibek a dívám se mu do očí. Je v nich jen láska a starost. Znovu se přisaji na jeho rty a ve chvíli, kdy bolest povolí, se zvědavě pohnu. Zasténám náhlou slastí. Kai se usměje a zkušebně se pohne. Znovu zasténám. Zavrní a začne se pravidelně pohybovat. Sténám a pohybuji se proti němu. Ve chvíli, kdy cítí, že brzy vyvrcholí, vezme můj penis do ruky a začne ho mnout v rytmu přírazů. Vykřiknu a po chvíli skutečně vyvrcholím. Kai vyvrcholí chvíli po mě a opatrně ze mě vyjde. Okamžitě si mě přitáhne do náruče a začne mi šeptat sladké něžnůstky. Spokojeně se k němu tisknu a položím si hlavu na jeho hruď. Přehodí ještě přes nás přikrývku a políbí mě do vlasů. Jestli takhle bude vypadat zbytek mého života, tak to si nechám líbit. Jsem rád, že jsem mu dal šanci. Miluji ho a život bez něj bych si už nedokázal představit. Kai je můj smysl života a bez něj život nemá cenu. Pousměji se a spokojeně usnu. Těším se na život po jeho boku.