Jdi na obsah Jdi na menu
 


Otrok

8. 11. 2020

Mlčky jsem stál na balkóně a shlížel dolů na taneční parket. Teprve před týdnem jsem nastoupil do své nové práce na ministerstvu a hned na to jsem musel jít na ministerský ples. Nesnáším tyhle nóbl akce. Je to plné přepychu a arogance. Všichni se předvádějí. Lehce si povzdechnu a podívám se na luxusní hodinky na zápěstí. Musel jsem si pořídit novou garderobu. Obleky šité na míru, hodinky a šperky, co se k nim hodily, a boty. Je čtvrt na deset a já bych už nejraději odešel. Leč nesmím. Musím zde přetrpět nejméně dvě hodiny. Tiše si povzdechnu a znovu se elegantně opřu o zábradlí. Přitom si všimnu muže naproti na balkóně. Pozoruje mě zaujatým pohledem. Je oblečený do padnoucího černého obleku. Delší černé vlasy má stažené do culíku. Na tu dálku nerozeznám přesnou barvu očí, ale mám pocit, že jsou černé. Pod oblekem skrývá štíhlou postavu a mám takový dojem, že je i vypracovaná. Já sám se o sebe starám. Začal jsem bojovými uměními už před několika lety. Zatímco on je nejspíše vysoký, já jsem spíše menší postavy. Na sobě mám drahý modrý oblek s bílou košilí a modrou kravatou. Delší hnědé mi padají na ramena. Kulatý obličejík a v něm hnědé čokoládové oči, malý nosík a plné rty. Nejsem žádný krasavec, i když můj příležitostný milenec si to nemyslí.

Otočím se, když uslyším kroky. Právě ke mně míří sám ministr.

„Pane Simonsi.“ Pozdraví mě kývnutím.

„Pane ministře.“ Vrátím mu pozdrav.

„Zaujal jste mého náměstka. Rád bych vás představil.“ Promluví, když dojde až ke mně. Pozvednu obočí. Kde mě jako ten náměstek asi tak viděl? Pokrčím rameny. Nemám, co ztratit.

„Jistě, pane ministře. Půjdeme?“ Přikývne a místo toho, aby zamířil dolů do sálu, mě vede naproti na balkón. Zamrazí mě v předtuše, že náměstkem je ten muž, co si mě tak prohlížel. Nemýlil jsem se.

„Pane ministře.“ Pozdraví ho muž úklonou hlavy. Ministr se usměje.

„Toto je pan Zein Simons, nastoupil před týdnem na oddělení styku s veřejností. Toto je Mark Hano, můj náměstek.“ Představí nás. Zdvořile si s ním potřesu rukou.

„Je mi potěšením Vás poznat, pane Simonsi.“ Zavrní jako obrovská kočka. Polknu, jak mnou projede elektrický šok. Okamžitě ji z jeho sevření vytrhnu a snažím se to nějak zamaskovat. Usměje se na mě.

„No, nechám Vás o samotě, pánové.“ Odvětí ministr a vypaří se jako pára nad hrncem. Zbabělec.

„Vypadal jste naproti tak ztraceně.“ Promluví, když si je jistý, že ministr odešel. Pozvednu obočí.

„A proč Vás to zajímá?“ Mark se šelmovsky usmál.

„A proč ne? Nebaví Vás to tu, že?“ Studeně se na něj dívám.

„Nezlobte se, ale nechápu, proč jste se chtěl se mnou seznámit. Nejsem ničím výjimečný. Dobrou noc, pane náměstku.“ Zavrčím, otočím se na podpatku a chci odejít, když mě zadrží. Jeho ruka vystřelí jako blesk a sevře tu mou. Otočím se na něj.

„Pane náměstku, tohle byste si neměl dovolit.“ Pozvednu obočí. Uculí se a víc si mě přitáhne k sobě.

„A vy byste zde měl zůstat, pokud chcete i nadále zůstat ve své práci.“ Zalapám po dechu.

„To má být vydírání?“

„Ne, to je jen přátelská rada.“ Zašeptá mi do ucha. Tiše si povzdechnu a kývnu, že tu zůstanu. Pustí mi ruku a posadí se ke stolu, který tu je. Posadím se naproti němu a sleduju ho. Usměje se na mě.

„Pověz mi, jaké preferuješ pohlaví?“ Pozvednu obočí.

„Má to, co dělat s mou prací?“ Suše mu odpovím otázkou.

„Rád bych to věděl.“ Zavrní. Mlčky si ho prohlížím. Ne, že by se mi nelíbil, ale nechci být pak nařčen, že dělám kariéru přes postel.

„Odpovíš mi ještě v tomhle století?“ Pozvedne obočí.

„Ne, neodpovím, je to jen má věc a soukromí. Do práce to vůbec nepatří.“ Odtuším. Přivře oči. Pak najednou vstane a odejde. Trochu si oddechnu myslíc si, že už mě nebude obtěžovat. Jak jsem se jen mýlil. Po chvíli přijde se dvěma skleničkama sektu. Jednu postaví přede mne. Poděkuju mu. Posadí se znovu naproti mně.

„Tak jak ses rozmyslel?“ Uculí se na mě.

„Nijak, svůj názor nezměním.“ Odtuším.

„Děkuji za skleničku, ale toto nepiji. Užijte si zbytek večera.“ Vstanu a teď už úspěšně odejdu. Sejdu dolů do přízemí a nejdříve si odskočím na záchod. Vykonám potřebu a zamířím do šatny. To, že bych tu měl ještě tak půl hodiny zůstat, ignoruju. Vyzvednu si kabát a vytratím se z budovy, aniž by mě někdo viděl. Přeci jenom jsem nový a moc lidí mě nezná. Bezpečně dojdu domů. Ani si nevšimnu, že mě někdo sledoval. V bytě se zamknu a jdu se osprchovat. V ložnici ze sebe svléknu formální oblek a vejdu do koupelny. S rozkoší si vlezu do sprchového koutu a nastavím unavenou tvář proudu teplé vody. Nevím proč, ale v mysli mi vytane náměstek ministra. Byl zatraceně hříšný. Z blízka měl skutečně téměř černé oči. Byl nádherný, ale měl chování vesnického psa, i když to je náměstek ministra. Ušklíbnu se a s obrázkem náměstka v mysli si přejedu rukou po penise. Zasténám. Mít tak možnost ho políbit, rukama bloudit po jeho jistě vypracovaném těle, dotknout se jeho penisu. Znovu zasténám a začnu zpracovávat již plně probuzený penis. Trvá jen chvíli, než vyvrcholím. Potom se umyju a nahý jdu do ložnice, abych si natáhl kalhoty od pyžama.

Zrovna si je natáhnu, když uslyším nějaký šramot od dveří. Zamračím se, vytáhnu ze skříně pálku na baseball a jdu ke dveřím. Dveře jsou zavřené a jen se pohybuje klika. Snaží se je asi vylomit. Zamrazí mě, přejdu potichu do kuchyně, kde jsem nechal telefon, a vytočím číslo na policii.

„Policie, prosím?“ Ozve se operátorka na tísňové lince.

„Dobrý večer, někdo se mi snaží vloupat do bytu.“ Zašeptám.

„Hned k Vám vysílám hlídku. Vaše adresa, pane?“ Nadiktuju jí adresu.

„Prosím rychle.“ Požádám tu paní na tísňové lince a zavěsím. Nestačím ani hodit telefon zpět na stůl, když dveře vyrazí. Vytřeštím oči, znovu zvednu pálku a skryju se hned ke dveřím. Někdo vejde do chodby a zavře za sebou dveře. Snažím se ani moc nedýchat, ale přesto slyším svůj dech hrozně nahlas. Jsem trénovaný v bojových uměních, měl bych se trochu vzchopit. Polknu. Moc to nepomůže. V ústech mám jak na Sahaře. Zadržím dech. Dotyčný se právě vydal ke kuchyni. Pozvednu pálku, ale hrozně se mi třesou ruce a nejspíš bych nebyl schopný s ní ani máchnout. Dotyčný vejde dovnitř. Nikoho dalšího neslyším a tak zaútočím. Okamžitě se otočí a pálku odstřelí rukou. Zároveň jí sevře v ruce a já nejsem schopen s ní něco udělat. Po chvíli marného pokusu ji vysvobodit, pálku pustím a zaútočím na něj holýma rukama. Úspěšně se brání a nakonec mě přimáčkne na zeď. Zalapám po dechu, jak si ho trochu vyrazím. A taky trochu šokem. Ten, kdo se mi vloupal do bytu, je náměstek ministra Mark Hano!

„Pane?“ Ozve se z chodby a někdo tam rozsvítí světlo.

„Jsem v pořádku, Ricko. Volal policajty, jdi je uklidnit.“ Zavrčí Mark.

„Jak si přejete, pane.“ Ozve se z chodby a dotyčný odejde před byt. Nechal rozsvíceno, takže ho vidím dokonale.

„Doprdele, co tu děláš?!“ Vyjedu na něj. Uculí se.

„Rozhodl jsem se, že budeš můj, miláčku.“ Zavrní a políbí mě. Jazykem zkušeně obkrouží horní i spodní ret a pak oba jemně stiskne mezi zuby. Jazykem poté požádá o vstup dovnitř. Odmítám ho tam pustit. Najednou ucítím ruku na rozkroku. Zalapám po dechu. Mark toho samozřejmě využije a vnikne jazykem do mých úst. Zavrní a nejdřív propátrá má ústa, než zkusí vyzvat můj jazyk ke hře.  Líbáme se dost dlouho, než se znovu otevřou dveře a vejde nějaký muž.

„Pane, policajti odjeli.“ Informuje Marka. Ten se ode mě odtrhne.

„Dobře, už můžeš jít. Ráno mě tu vyzvedni v šest.“ Rozkáže mu.

„Jak si přejete, pane. Dobrou noc.“ Popřeje nám a odejde. Mark počká, dokud nezaklapnou dveře. Pak se ode mě odlepí a za ruku mě odtáhne do ložnice. Tedy vezme to přes obývák, protože se tu vůbec nevyzná a já celou dobu mlčím. Ten polibek byl úžasný. Ale spát s ním nechci, zatraceně. To se s tou prací můžu rovnou klidně rozloučit.

„Co to sakra děláš?!“ Vyjedu na něj zrovna, když stane na prahu ložnice.

„Coby, jsi můj. Chci si tě vzít.“ Zavrní, otočí se ke mně a znovu mě políbí. Tentokrát mu nepodlehnu a odstrčím ho.

„Ani náhodou. Nechci tě, jdi pryč!“ Vyjedu na něj. Zamračí se na mě a za ruku si mě přitáhne k sobě. Málem mi ji zlomí.

„Tohle už nikdy nedělej.“ Varuje mě tiše. Polknu.

„Nech mě zatraceně být.“ Zakňourám. Uculí se.

„Ani náhodou.“ Za ruku mě dotáhne k posteli a hodí mě na ní. Rychle se překulím na druhou stranu a slezu. Zřejmě to čekal, protože mě tam zablokuje. Přitáhne si mě znovu za ruku k sobě a hodí zpátky na postel. Rovnou se vyhoupne na mě, takže nemám šanci znovu vstát.

„Nech mě být, prosím, nechci to.“ Zašeptám už značně vyděšeně.

„Pšt,“ dá mi prst na rty,

„bude se ti to líbit.“ zašeptá a ukradne si je. Jazykem vnikne do mých pootevřených rtů a začne prozkoumávat má ústa. Nechám ho, ale nijak se do toho nezapojuju. Nejspíš mu to nevadí. Najednou ucítím, jak mi bere jednu ruku a přiváže jí ke sloupku. Nevím, kde vzal provaz, ale skutečně ji přivázal! Pak vzal i mou druhou ruku a přivázal ji také. Pak se odtrhne od mých rtů a uculí se. Zaškubu rukama, ale provaz nepovolí.

„Můžeš se snažit, jak chceš, ale ten provaz nepovolí.“ Zvedne se a odejde z ložnice. Jakmile opustí místnost, pokouším se uvolnit ruce, ale provaz je fakt pevně zavázaný. Mark se po chvíli vrátí i s nějakou taškou. Mám takovou předtuchu, že jen oblečení v tom není. Postaví tašku u postele a nejdřív svlékne sebe. Pak mi stáhne kalhoty od pyžama. Tak teď už jsem fakt vyděšený.

„Prosím, Marku.“ Zašeptám. Vyleze znovu ke mně na postel a nahne se nade mě.

„O copak prosíš?“ Zavrní a políbí mě.

„Pusť mě.“ Požádám ho vyděšeně. Podívá se mi do očí a pohladí po tváři.

„Bude se ti to líbit, uvidíš.“ Zavrní. Trochu se stáhne a začne polibky mapovat mé tělo. Koušu se do rtu, abych nezasténal, ale stejně to po chvíli nevydržím a opravdu ten zvuk ze mě vyjde. Cítím, jak se Mark uculil, a teprve teď se polibky přesunul na můj již vztyčený penis. Zasténám a prohnu se k němu, když ho vezme do úst. Ani si nevšimnu, že z tašky vytáhl pár hraček a jedním dost velkým vibrátorem právě míří k mé zadní části těla. Všimnu si toho, až když ho do mě bez přípravy vrazí. Vykřiknu bolestí a prohnu se. Bolest na chvíli přebije i slast, kterou cítím z toho, jak mi ústy zpracovává penis. Snažím se to vydýchat a dost pomáhá, že tím ani nehne. Po pár minutách, které mi připadají jako věčnost, zase všechno přehluší slast a začnu znovu sténat. Mark ještě chvíli počká a vibrátor zapne. Zalapám po dechu a po několika okamžicích vyvrcholí. Mark všechno spolyká a vyhoupne se zpátky k mým ústům. Políbí mě a já tak mám možnost ochutnat sám sebe.

„Hodný chlapec, už to bolet nebude, slibuji.“ Zašeptá mi do rtů a vytáhne ještě pár dalších hraček. Polknu. Jen se na mě usměje a z toho množství vytáhne nějaký kroužek. Zkušenou rukou vezme můj penis a pár tahy mě znovu vzruší. Kroužek natáhne až ke kořenu.

„Co to je?“ Kousnu se do rtu.

„Kroužek na penis, zabrání ti ve vyvrcholení.“ Uculí se a vibrátor v mém zadku pustí na plné otáčky. Začne v něm pohybovat. Začnu tiše sténat a pohybovat se proti němu. Rukou mi v pohybech zabrání.

„Ts, ts, ts, zlobivý chlapec. Nedovolil jsem ti, aby ses pohnul.“ Zavrní mi do ucha a olízne ho. Tiše zakňourám. Políbí mě. Tentokrát se nenechám dlouho pobízet a polibek mu oplácím. Jsem vzrušený a vzdal jsem se naděje, že by mě pustil. Znovu začne pohybovat tím prokletým vibrátorem. Musím vynaložit dost sebeovládání, abych se znovu nezačal pohybovat. Odmění mě dalším hlubokým polibkem. Po chvíli s tím přestane a strčí prst k vibrátoru. Zkoumá to tam a než se zmůžu na nějaký protest, uvelebí se mi mezi nohama. Téměř okamžitě strčí svůj penis tam, kde už je vibrátor. Vykřiknu a z očí se mi spustí slzy. Bolí to neskutečně. Mark zatím zhluboka oddechuje a soustředěním má zavřené oči.

„Jsi tak těsný, miláčku. Skoro jsem se udělal jen z toho, že jsem v tobě.“ Zašeptá a otevře oči. Skloní se ke mně a začne mi slízávat slzy. Lehce se třesu a zlomeně se na něj podívám. Pohladí mě po tváři a políbí mě.

„Omlouvám se, zlato. Byl jsem nedočkavý.“ Zašeptá mi do rtů.

„Prosím, bolí to.“ Zašeptám vzlykavě. Políbí mě a začne mě hladit po celém těle. Hlavně se tedy zaměří na můj penis. Nehýbe se a ten zpropadený vibrátor také vypnul, takže bolest po několika minutách odezní. Jakmile zjistí, že jsem se uvolnil, zkusmo se pohne. Tiše zasténám náhlou slastí a i můj penis se probudil k životu. Prohnaně se usměje a zapne vibrátor opět na maximum. Potom se začne pohybovat i on. Sténám a pohybuju se proti němu. Vyvrcholím podstatně rychle. Jakmile mám však vyvrcholit já, zaplaví mě ohromná bolest. Zasténám na protest. Mark se na mě podívá, vyjde ze mě a znovu mě vezme do úst. Prohnu se a zasténám. Zoubky mi stáhne ten zpropadený kroužek a nechá mě vyvrcholit. Potom mi vytáhne i vibrátor. Podívám se na něj dost udýchaně.

„Můžeš mi rozvázat ruce?“ Špitnu. Kývne a rozváže je. Než stihnu vstát, přetočí mě na záda. Polknu a vrhnu na něj rychlý pohled. Usměje se.

„Jen ti ošetřím tvou dírku, miláčku.“ Vytáhne z tašky nějakou mastičku a nanese mi ji na dírku. Tiše mu poděkuju a zavřu oči. Políbí mě na rameno a trochu mě zalehne. Nechám ho a jen přemýšlím, jak z toho ven. Tenhle mě nepustí a v práci bude peklo. Tiše si povzdechnu a po chvíli usnu. Probudí mě Mark polibkama, kterými mi posévá záda. Otočím k němu hlavu a on si ukradne mé rty.

„Dobré ráno, miláčku. Za chvíli musím jet, i když je sobota. Ale večer tě očekávám u mě doma. Pošlu pro tebe auto.“ Zavrní a prsty, které má něčím namazané, vjede do mé dírky. Trochu to zabolí, ale tak nějak vzrušujícím způsobem. Zasténám.

„Mám pokračovat?“ Zavrní.

„Ano, prosím.“ Znovu zasténám.

„Ale, ale. Ty jsi ale nemravný mazlíček.“ Zašeptá mi do ucha a jazykem ho polaská. Zasténám a pohnu se proti prstům. Tentokrát moc nespěchá a dá si záležet na přípravě, než do mě vnikne penisem. Chci se proti němu pohnout, když mě zastaví rukou.

„Stále tak neposlušný. Nedovolil jsem ti, aby ses pohnul.“ Zavrní mi do ucha.

„Budu tě muset potrestat.“ Kousnu se do rtu a zamrkám.

„Jak?“

„To se dozvíš večer.“ Zašeptá a začne se pohybovat. Tiše sténám a musím se držet, abych se proti němu nepohyboval. Po několika minutách zrychlí a jeho ruka vyhledá můj penis. Zasténám.

„Můžeš se pohnout, zlato.“ Zasténá. Ani neodpovím, jen se začnu pohybovat proti němu. Vyvrcholíme společně. Počkám, až ze mě vyjde, a otočím se k němu. Usměje se, nejdřív slízne mé sperma ze své ruky a pak mě políbí.

„Tak večer. Příští týden budeš celý spát u mě, tak si zabal.“ Na chvíli zavřu oči.

„Ne, nechci, aby si o mě šuškali, že dělám kariéru přes postel.“ Zavrčím. Najednou se pohne a sevře mi čelist v prstech.

„Je mi jedno, co budou říkat. Prostě to uděláš. Chci tě u mě doma, abych si tě mohl v klidu vychutnat. Šukat tě, kdy se mi zachce.“ Zavrčí. Sleze z postele a vytáhne nějaký mini vibrátor.

„Otoč se.“ Nařídí mi. Poraženě se otočím na břicho. Zapne ho a strčí mi ho do mé dírky.

„Můžeš se otočit zpátky.“ Lehnu si tedy zpátky na záda. Prsty pohladí můj penis a navlékne mi na něj další kroužek.

„Je spojený s vibrátorem ve tvém zadečku. Ovládání je přes internet aplikací, kterou mám v mobilu.“ Osvětlí mi. Sehne se ke kalhotám, které si včera sundal, a vytáhne svůj mobil. Nejspíš najede na tu aplikaci, protože se vibrátor probudí k životu a kroužek taky. Rozšíří se mi oči. Je to nepopsatelný pocit.

„Je to úžasné, že. Také jsem to vyzkoušel. Vyvrcholil jsem pětkrát do půl hodiny.“ Uculí se. Začnu sténat a chci vzít svůj penis do ruky, když mi ji zadrží.

„Ne, ne. Vyvrcholíš i bez toho, zlato.“ Zavrní a sleduje mě s téměř vědeckým zájmem. Prohýbám se, jak se snažím vyrovnat s tou záplavou slasti, a sténám. Ten malý vibrátor dokonce i simuluje pohyby ve mně. Vyvrcholím až po několika minutách, když už si myslím, že tu záplavu slasti nemůžu vydržet. Mark to na chvíli vypne. Políbí mě.

„Tak večer, kocourku.“ Jazykem ještě očistí můj penis, oblékne se a odjede. Tiše se vydýchávám, než vstanu a odejdu do sprchy. Pustím vodu a s rozkoší se pod ní postavím. Zrovna si mydlím vlasy, když se vibrátor znovu probudí k životu. Zasténám a rukama se opřu o zeď. Ten zpropadený hajzlík mě má ve své moci. Jak trefně řekl, může mě šukat, kdy se mu zachce. Znovu zasténám a vezmu do ruky svůj probuzený penis. Odlepím se druhou rukou od zdi a sáhnu do své dírky k vibrátoru. Opatrně ho vezmu do ruky a začnu s ním pohybovat. Je to fakt nepopsatelný pocit. Vyvrcholím po několika tazích na penisu. Vibrátor opatrně vytáhnu ze svého zadečku a trochu si oddechnu. Ten kroužek tam pro jistotu nechám. Opláchnu se a vylezu ze sprchy. Utřu se, v ložnici si natáhnu jen kalhoty a jdu si dát něco k jídlu. Po zbytek dne jsem na počítači, a co chvíli si stahuju ten zpropadený kroužek z penisu. Ne, že bych neměl rád sex, ale čeho je moc, toho je prostě příliš.

Znovu si to nasadím až těsně před šestou. Vibrátor si strčím do zadečku a obléknu si džíny a košili s kabátem. No ano, také jsem si zabalil. Příliš se ho bojím, než abych tohle nesplnil. Jeho řidič přijede přesně na šestou. Zamknu byt a s taškou jdu k němu do limuzíny. Tašku mi u auta vezme a otevře mi dveře od auta. Mlčky nasednu. Po chvíli nasedne i řidič dopředu a vyjede. Okýnko je zatažené a tak se víc rozvalím. Téměř nadskočím, když se zapne vibrátor. Tiše zasténám a koušu se do rtu. Nakonec si rozepnu kalhoty a vytáhnu si penis. Pohladím si ho a zasténám. Zvrátím hlavu dozadu a rychlými tahy se dovedu k vrcholu aniž bych tušil, že mě řidič pozoruje na kameře. Rychle si strčím penis zpátky do kalhot a narovnám se, když auto zastaví. Vibrátor ve mně vůbec neskončil a pořád se pohybuje. Takže se můj penis znovu probouzí k životu. Řidič mi otevře dveře. Vylezu s mírnými obtížemi. Chci si vzít od něj svou tašku, ale nedá mi ji, a jde přede mnou do domu, který je obrovský. Vejdu za ním dovnitř a s otevřenou pusou se dívám po tom luxusu.

Mark vyjde ze zřejmě obýváku.

„Ahoj, miláčku. Vítej doma.“ Uculí se na mě, přejde ke mně a políbí mě. Oplatím mu polibek. Drze mi rozepne kalhoty a před řidičem mi sáhne dovnitř. Tiše zasténám a vzrušením přivřu oči. Mark otočí hlavu na řidiče a kývne na něj.

„Můžeš jít, zavolám tě, jak tě budu potřebovat.“ Oznámí mu. Řidič kývne a odejde bez tašky, kterou nechal u Markových nohou.

„Svlékni se.“ Nařídí mi. Zamrkám.

„Prosím?“

„Svlékni se!“ Poodejde ode mě.

„Ale, vždyť tu musí být spoustu lidí.“ Namítnu slabě.

„Jsme tu jen my dva, kuchařka a řidič.“ Pozvedne obočí. Kousnu se do rtu.

„To nejde.“ Znovu namítnu. Přivře oči.

„Mám tě svléct sám? Pak to bude horší trest, než jsem pro tebe připravil.“ Upozorní mě. Skloním hlavu a svléknu se do spodního prádla. Je jasně vidět, že jsem vzrušený a ten zpropadený vibrátor pořád funguje.

„Celý.“ Zazní rozkaz. Povzdechnu si a svléknu si boxerky. Obejde mě a něco vytáhne z botníku u dveří. Přejde zpátky ke mně a ukáže mi nějaký postroj.

Navlékni si to.“ Rozkáže mi.

„Ale já nevím, jak to patří.“ Přiznám. Jen se uchichtne a pomůže mi to navléknout. Na krk mi připne obojek a postroj připne k němu. Také mi tím provlékne můj vztyčený penis a varlata, které to zdůrazní. Ze zadečku mi vytáhne ten vibrátor a strčí mi tam prst.

„Hm….krásně tě to roztáhlo.“ Zavrní.

„Opři se o ten stůl, tamhle.“ Rozkáže mi. Mlčky to udělám a on do mě beze spěchu vstoupí svým penisem. Zasténám. Uculí se a začne se pomalu pohybovat. Vyvrcholíme společně po několika minutách. Zůstane ve mně a okusuje mi krk.

„Jsi krásný a tak výborný.“ Zavrní. Po chvíli ze mě vyjde. Narovnám se a snažím se najít něco, čím si utřu sperma, co mi stéká po stehně. Otočí si mě čelem k sobě.

„Tak pojď, teď tvůj trest.“ Kousnu se do rtu.

„Můžu si utřít to sperma? Je to nepříjemné.“ Špitnu. Ostře se po mě podívá.

„Nedovolil jsem ti promluvit!“ Zamrkám.

„Prosím? Nejsem tvůj otrok!“ Zavrčím. Přejde ke mně a vrazí mi facku.

„Teď už jsi. Jsi můj a já rozhodnu, co budeš dělat s kým a kdy!“ Zamrkám a dívám se na něj s otevřenou pusou. Zároveň si sáhnu na pálící tvář. Popadne mě za ruku, kterou nemám na tváři, a odtáhne mě do nějaké místnosti s postelí.

„Na postel na všechny čtyři.“ Rozkáže mi. Udělám to a podívám se na něj. Přejde k posteli hned za mnou a přiváže mě za ruce i nohy. Pak někam odejde. Vrátí se po chvíli s tím řidičem, který si rozepíná kalhoty. Přejde k posteli, z kalhot vytáhne svůj penis a bez přípravy do mě pronikne. Vytřeštím oči a poplašeně se podívám po Markovi. Ten přejde k posteli a do úst mi narve roubík. Nechá řidiče, aby si se mnou dělal, co chtěl a jen se dívá. Ten mě nejdřív ošuká svým penisem, pak si vezme na pomoc ještě několik vibrátorů. Dost má až po několika kolech. Pak vstane, ukloní se Markovi a odejde. Ten vstane z křesla, kde doteď seděl, přejde k posteli a sundá mi roubík.

„Doufám, že ses poučil, můj sladký mazlíčku.“ Jen tiše zakňučím. Rozváže mě a tak si lehnu na postel. Políbí mě. Podívám se na něj.

„Můžeš mluvit.“ Povolí mi blahosklonně.

„Co jsi myslel tím, že jsem tvůj otrok?“ Uculí se.

„Tak jak jsem řekl. Dokud tě nepustím, jsi můj sexuální otrok. Na veřejnosti budeme vystupovat jako pár, ale v soukromí si s tebou budu dělat, co chci. Spát budeš jen se mnou nebo s tím, s kým ti to dovolím.“ Pohladí mě po tváři. Polknu.

„Jak s tím, s kým ti to dovolím?“ Zablýskne se mu v očích a uchichtne se.

„Tak jak to říkám, mazlíčku.“ Zavrní a nalehne na mě. Prsty mi strčí do úst.

„Pořádně je nasliň.“ Nařídí mi. Důkladně je olíznu, až slastí přivírá oči. Pak je strčí do mé dírky. Tiše zasténám. Uculí se. Najednou se otevřou oči a vejde nějaký další muž.

„To se dělá, nechávat si toho kolouška jen pro sebe, Marko?“ Ozve se známí hlas. Podívám se tam a vytřeštím oči. Stojí tam sám ministr. Podívám se na Marka, který se culí jak měsíček na hnoji.

„Chtěl byste ho ošukat, pane ministře?“ Zavrní Mark. Ministr protočí oči.

„To je dost blbá otázka, nemyslíš? Proto jsem tě na něj upozornil.“ Přejde k posteli a prohlédne si mě. Přitom spokojeně mlaskne a začne si rozepínat kalhoty.

„Nejdřív chci, aby mi ho pořádně vykouřil, a pak mu ho strčím do té jeho prdelky, kterou mě provokoval celý týden.“ Zavrní. Mark ze mě sleze.

„Slyšel si, mazlíčku. Splň ministrovi jeho přání.“ Zavrtím hlavou.

„Ani náhodou.“ Zavrčím. Mark se na mě zlobně podívá.

„Omlouvám se, pane ministře, můj otrok je stále poměrně nevycvičený.“ Ministr se ušklíbne.

„To mi nevadí. Nesnáším ty poslušné loutky.“ Znovu se uculí a s Markovou pomocí mi přiváže ruce k posteli. Pak si sedne k mé hlavě a strčí mi svůj penis až do krku. Jsem nucen mu ho vykouřit. Pak ze mě sleze, znovu se zkušenými tahy vzruší a narve mi ho do zadečku, aniž by se o cokoliv staral. Jen ležím a nechám je dělat, co se jim zachce. Ministrovi totiž nestačí jedno kolo. Jeho pak vystřídá Mark a nechá mě až k ránu. Probudím se nejspíš pozdě odpoledne. Je mi hrozná zima. Pohnu se, že slezu z postele a dojdu si dát sprchu, když mnou projede ohromná bolest. Kousnu se do rtu tak silně, až si ho prokousnu, a z očí se mi skoulí slza. Po chvíli, kdy bolest trochu povolí, opatrně vstanu a přidržujíc se zdi dojdu do koupelny, která je spojená s pokojem, kde jsem se probudil. Opatrně si vlezu do sprchového koutu a vydrhnu se. Zadek mě hrozně bolí a po chvíli i zjistím, že mi z něj teče krev. Nešťastně si opřu čelo o studenou zeď a nechám slzy, aby mi smáčeli tvář. Trvá dlouho, než se vzpamatuju a vrátím se do pokoje. Abych nezapomněl zmínit, ten zpropadený postroj mi sundal, stejně jako obojek. Lehnu si zpátky do postele na břicho, protože mi zadek bolí jak čert, a zachumlám se do deky. Zima mírně ustoupí, ale pořád tu je. Nějak se nemůžu zahřát. Zavřu oči a snažím se znovu usnout. Nevím, jestli jsem na chvíli nezabral, ale najednou se otevřou dveře a vejde Mark. Nejspíš si všimne mého třasu, protože přejde k posteli a dá mi ruku na čelo. Podívám se na něj mírně přivřenýma očima a apaticky. Pohladí mě po tváři.

„Lež, za chvíli je tu doktor. Včera jsme to přehnali, zlato.“ Mark se pak vyhoupne na postel a přitáhne si mě do náruče. Lehce sebou trhnu, jak mě zabolí zadek.

„Pšt, omlouvám se. Jsem sobecký parchant. Chtěl jsem tě tak moc, že jsem na tebe nebral ohled.“ Pronese se smutným podtónem. Kousnu se do rtu.

„Tím chceš říct co?“ Trochu se pousměje.

„Že se budu krotit. Mám prostě takovou úchylku. Potřebuju mít svého milence zcela ve své moci.“ Přizná mi.

„Proto ses ke mně musel vloupat a znásilnit mě? A pak mě ještě donutit vyspat se s ministrem?“ Prsknu. Má tolik rozumu, že se zatváří zkoušeně.

„Omlouvám se. Ale tys mě tak pobláznil, že jsem nemohl jinak.“

„Takže to je ještě má vina?“ Rozhořčeně ho bouchnu pěstí.

„Neměl si mě odmítnout.“ Pokrčí rameny.

„Ty idiote, jasně, že tě odmítnu, když tě neznám!“ Prsknu. Pozvedne obočí.

„Ale to si mohl mě svlékat pohledem?“ Zamrkám.

„Já tě pohledem nesvlékal, jen jsem si tě prohlédl. To už ani nesmím na někoho koukat?“ Zavrčím. Znovu se zatváří dost zkroušeně a už chce něco říct, když se ozve zaklepání na dveře. Mark vyleze z postele.

„Dále.“ Křikne.

Do místnosti vejde doktor a nejdřív se podívá na Marka a pak na mě.

„Mohl byste nás nechat s pacientem o samotě?“ Podívá se zpátky na Marka. Ten zavrtí hlavou.

„Ani náhodou. Můj snoubenec přede mnou nemá žádná tajemství, doktore.“ Ten stiskne rty k sobě, ale přejde i s kufříkem k posteli. Odhodí deku a pustí se do ošetřování. Co chvíli bolestně zasténám.

„Já vím, že to bolí, ale musím to pořádně vyšetřit. Pokud by tam zůstala trhlina, mohlo by se stát, že byste na to zemřel.“ Odtuší doktor. Mark se vyhoupne ke mně na postel a vezme mě do náruče. Konejšivě mě hladí a snaží se odehnat mou mysl od bolesti. Trochu se mu to daří a tak zbytek vyšetření přečkám, aniž bych plakal bolestí. Doktor mi tu nechá ještě prášky na bolest a mastičku. Řekne Markovi, jak to mám ošetřovat, a odejde. Mark mě pak přikreje a zavolá nějakou služku. Ta mi donese tác s jídlem, ukloní se a odejde.

„Na, tady zapij prášek, pak se najez.“ Podá mi prášek proti bolesti a sklenici vody. Zapiju prášek a opatrně se posadím, abych se mohl najíst. Což zvládnu v rekordním čase a pak si znovu lehnu. Mark mě znovu přikreje a lehne si ke mně. Jemně mě vezme do náruče a hladí mě po vlasech. Uspí mě to. Probudím se znovu nejspíše druhý den ráno. Mark tu není. Opatrně vstanu a odbelhám se do koupelny vykonat potřebu a osprchovat se. Pak se vrátím zpátky do postele a zachumlám se zimomřivě do deky. Najednou někdo zaklepe na dveře. Zmateně se na ně podívám.

„Dále.“ Zachraptím. Vypadá to, že jsem přišel o hlas. Dovnitř vejde služka.

„Dobré ráno, pane. Pan Mark nařídil, že máte zůstat v posteli, jídlo Vám donesu.“ Kývnu.

„Děkuju.“ Trochu se usměju. Také se na mě usměje.

„Nemáte zapomenout na prášky, pane.“ Ještě mi připomene a odejde pro jídlo. Zapiju je vodou, co je na stolku. Potom přijde služka s tácem. Položí mi to na kolena. Poděkuju.

„Kde je Mark?“ Zeptám se.

„Pán odešel ráno do práce. Přijde za hodinu.“ Za hodinu? Zamrkám.

„Kolik je?“

„Půl třetí, pane.“ Odpoví mi.

„Aha.“ Zaskočeně se pomalu pustím do jídla. Sním jen půlku, když už nemůžu. Podám jí tác a ona odejde. Znovu se zachumlám do deky a zavřu oči. Ani nevím jak a usnu. Probudí mě zvuk otevíraných dveří. Podívám se tam. Ve dveřích stojí Mark.

„Ahoj.“ Usměje se na mě a vejde. Rozespale se posadím a lehce sebou trhnu, jak mnou projede bolest. Přejde k posteli a posadí se na ni.

„Jak ti je, zlato?“ Lehce pokrčím rameny.

„Jde to. Pořád je mi nějaká zima.“ Zamumlám. Nahne se ke mně a políbí mě.

„Lehni si na břicho, namažu ti to.“ Pohladí mě po tváři. Kývnu a lehnu si na břicho. Hlavu dám na stranu, abych viděl, co dělá. Vezme do ruky kelímek s mastičkou od doktora. Otevře ho a nabere si dost mastičky na prst. Pak ho opatrně strčí do mého zadečku. Trhnu sebou a tiše zakňourám.

„Pšt, vím, že to bolí, lásko. Musím ti to ošetřit.“ Políbí mě na rameno. Netrvá to ani půl minuty a prst vytáhne. Znovu si nabere mastičku a tentokrát to namaže z venku.

„Nech to chvíli zaschnout, pak se můžeš otočit.“ Znovu mě políbí na rameno, zavře kelímek, postaví ho na stolek a odejde do koupelny si umýt ruku. Chvíli počkáme, než se otočím. Mezitím Mark vyšel z koupelny a posadí se ke mně na postel. Natáhne se a vezme mě do náruče. Nechám se obejmout a zavřu oči.

Zeine, nechtěl bys tu zůstat?“ Pohladí mě. Podívám se na něj. Je pravda, že i když začátek nebyl nejlepší, teď se o mě ukázkově stará.

„Co po mě chceš, Marku. Abych byl tvůj dobrovolný otrok nebo partner?“ Než odpoví, uvelebí se na posteli, opřen o pelest a se mnou v náručí. Mám hlavu opřenou o jeho hruď.

„Chci tě jako partnera. Ale nebude ti vadit, že si v posteli s tebou v posteli dělám, co chci?“

„Ne, když budeš opatrný a když řeknu ne, tak prostě ne.“ Kladu si podmínky. Chvíli o tom přemýšlí.

„Dobře, když toho na tebe bude moc, prostě řekneš heslo, které si spolu vymyslíme.“ Přikývnu a tulím se k němu. Přehodím přes jeho pas svou ruku a zavřu oči.

Uzdravil jsem se po necelém týdnu. Po domluvě s Markem jsem se k němu přestěhoval, i když byt jsem pronajal. V práci stále pokrčuji, i když si tam od mého náměstka ministra držím odstup. Do našich sexuálních hrátek už nikoho dalšího nepustil. Dával ministrovi za vinu, že mě zranili. Od té doby je také dost opatrný a po každém sexu, když skončíme, mě vždycky pořádně ošetří. Nikdy bych nepřiznal, že najdu zálibu v takových sexuálních hrátkách a že někomu dovolím, aby si se mnou dělal, co jen chce. Ale já to dovolil a jsem naprosto šťastný. Šťastný se svým náměstkem ministra Markem Hanem.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

*.*

(Aky, 9. 11. 2020 17:02)

No tak to bylo něco... Marka bych zabila hlavně za ten začátek :( a být Zeinem neodpustím mu, ale jinak super:)