Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


5. kapitola

16. 3. 2014

Probudí mě něčí upřený pohled. Pomalu otevřu oči a setkám se s pohledem Krona.

„Jak dlouho mě tak pozoruješ?“ Ospale zamručím.

„Asi dvě hodiny.“ Usměje se a políbí mě na tvář. Zamračím se na něj.

„Jedl jsi?“ Zakroutí hlavou.

„Nevím, kde tu je kuchyň.“ Roztomile na mě zamrká. Zvednu se.

„Tak pojď, ukážu ti ji.“ Zamručím. Kron se na mě podívá jak na blázna.

„Zlatíčko, snad nepůjdeš nahý?“

„Krone, nikdo tu není. Tak pohni.“ Zavrčím a zamířím ke dveřím. Najednou mě uhodí něco do zad. Otočím se a kouknu se na zem. Jsou to kalhoty.

„Obleč si je.“ Zavrčí žárlivě. Chvíli se na něj dívám s pozvednutým obočím. Oplácí mi pohled. Po chvíli to vzdám a natáhnu si je. Souhlasně zamručí, přejde ke mně a políbí mě.

„Hodný upírek.“ Vezme mě za ruku a vytáhne z pokoje.

„Nějak rychle ses vzpamatoval.“ Zavrčím a vytrhnu mu ji. Zatváří se jako kdybych ho něčím praštil a odvrátí se ode mě.

„Krone.“ Přejdu k němu a dám mu ruku na rameno. Trhne sebou a poodstoupí ode mě.

„Ukaž mi tu kuchyň, ať se semnou nemusíš otravovat.“ Odtuší chladně. Sakra, asi jsem to přehnal. S povzdechem ho tam dovedu. Okamžitě si vyndá ingredience a začne vařit. Jemně ho pohladím po zádech a odejdu se také najíst. Vůbec ho nechápu. Nejdřív dělá žárlivou scénu, protože jsem chtěl jít nahý a po tom, když mu vytrhnu ruku, se chová chladně. Něčím jsem ho musel nechtě zranit. Tohle sám nevyřeším. Rozhodnu se po chvíli a vrátím se do kuchyně.  Kron už sedí za stolem a jí. Zřejmě mě neslyšel vejít, protože se mu po tváři kutálejí slzy, a dívá se na protější zeď. Hlasitě popotáhne a utře si nudli. Opatrně přejdu k němu a pohladím ho po tváři. Trhne sebou a vyděšeně se na mě podívá.

„Neublížím ti.“ Zkoumavě si ho prohlížím. Odvrátí ode mě tvář a dojí. Vstane a odnese nádobí do dřezu. Už chce začít mýt, když ho zastavím.

„Někoho ti představím.“ Chvíli si mě prohlíží.

„Koho?“ Zašeptá.

„Uvidíš.“ Trochu se usměju a za ruku ho vyvedu ze zámku. Nervózně se dívá kolem sebe a ošívá se. Přitáhnu si ho do náruče a obejmu kolem pasu.

„To půjdeš takhle?“ Špitne. Podívám se na sebe a povzdechnu si. Zapomněl jsem, že mám jen kalhoty. Mrknu na něj a přivolám si plášť s košilí. Za jeho dohledu se pořádně obléknu a znovu ho obejmu kolem pasu. Teď už zvědavě se na mě dívá a čeká. Usměju se, roztáhnu svá křídla a vyletím do noci. Vyjekne a obejme mě kolem krku, zároveň se ke mně přitiskne jak nejvíc to jde.

„Měl jsi mě varovat.“ Pípne vystrašeně.

„Omlouvám se. Budu si to pamatovat pro příště.“ Uculím se a přistanu po chvíli na příjezdové cestě jednoho z domů. Trochu se ode mě odlepí a dívá se kolem sebe.

„Co tu budeme dělat?“ Zvědavě se na mě podívá.

„Uvidíš.“ Usměju se a přejdu k hlavním dveřím. Ani nestačím zaklepat, když se rozevřou a vyběhne z nich Rebeca. Okamžitě na mě s výkřikem: „Strejdo!“, skočí. Jen tak tak to ustojím a obejmu ji.

„Ahoj.“ Pohladím ji.

„Ahoj. Kdo je to?“ Ukáže zvědavě na Krona.

„Nepůjdeme raději dovnitř?“ Přikývne, pustí mě a peláší do domu. Kron se na mě s očekáváním podívá.

„Potomci mého bratra.“ Vysvětlím a pustím ho jako prvního. Se zaváháním vejde dovnitř. Následuju ho a zavřu za sebou. Vezmu ho za ruku a odvedu ho do kuchyně.

„Ahoj Angelo.“ Usměju se. Otočí se a chvíli se dívá na Krona.

„To je on?“ Nechá nádobí nádobím a přejde k nám.

„Ano, Krone tohle je Angela, Angelo Kron.“ Kron jen kývne na pozdrav, ale Angela ho obejme.

„Vítej v rodině, Krone.“ Usměju se a posadím se ke stolu.

„Děkuju.“ Zašeptá Kron. Angela ho pustí.

„Vůbec nemáš za co.“ Pak se otočí ke mně a zamračí se.

„Tak tohohle fešáka si nechal u oltáře?“ Zavrčí. Opatrně se na ni podívám.

„Donutili mě.“ Fňuknu. Dá mi pohlavek.

„To tě neomlouvá.“ Zaprská.

„Nakonec jsme se vzali.“ Skočí do toho Kron. Pošlu mu vděčný pohled. Jen se na mě usměje.

„To ano, díky mě.“ Znovu prskne Angela. Kron si povzdechne.

„Co se stalo, stalo se. Jsem rád, že si mě nakonec vzal.“ Angela se na něj podívá a pak před něj postaví skleničku s džusem.

„Tak povídejte, kam jedete na svatební cestu?“ Zůstanu na ni koukat.

„Co prosím?“ Angela s Kronem se na mě podívají.

„Jaká svatební cesta? Nic takového nebude.“ Zavrčím.

„Tak to tedy ne. Svatba je jen jedna. Okamžitě toho chudáka vezmeš na svatební cestu nebo tě vynesu v zubech!“ Postupně zvyšuje hlas Angela. Zakňučím a opatrně se na ni dívám.

„Pokud vím, tak máš několik domů v Asii.“ Ozve se Jim. Ani nevím, kdy sem přišel. Kron se na mě podívá pohledem smutného štěněte. Pomalu začnu pod jeho pohledem tát.

„Tak dobře, pojedeme do Japonska.“ Povzdechnu si. Kron zavýskne a skočí mi kolem krku. Dá mi pusu na tvář a sedne si mi na klín. Nechám ho a obejmu ho kolem pasu. Angela se na nás usměje.

„Máme zarezervovat lístky do letadla?“ Přikývnu.

„Kdybys byla tak hodná.“ Kron se jen zářivě usmívá a tiskne se ke mně. Rebeca k nám přicupitá a podívá se na Krona.

„Jak to, že nemáš rohy?“ Zeptá se zklamaně. Kron se na ni podívá.

„Mám rohy.“ Usměje se.

„Opravdu? A ukážeš mi je?“ Nadšeně zatleská Rebeca. Kron si stoupne a promění se do své pravé podoby. Je děsivý. Na hlavě má dva zakroucené rohy. Dlouhé vlasy mu sahají až někam ke kolenům. Je ohromě vysoký a musí se krčit, aby neproboural strop, a na noze má kopyto. Pak se ke mně otočí zády a já spatřím jeho ocas. Fakt, nekecám, má ocas! Rebeca se na něj dívá s vyvalenýma očima.

„Můžu si sáhnout na rohy?“ Zeptá se po chvíli nadšeně. Kron skloní hlavu a Rebeca si sáhne na rohy. Vypískne a začne jančit po pokoji. Kron se promění do své druhé podoby a posadí se mi na klín.

„Líbil jsem se ti?“ Zavrní mi svádivě do ucha.

„Kdybys neměl ty křivý nohy a nešilhal si, tak jo.“ Popíchnu ho pobaveně.

„Já nemá  křivý nohy a nešilhám.“ Zaprská.

„Ale jistě že…máš.“ Uchichtnu se. Nafoukne se a dotčeně se na mě podívá. Mrknu na něj a políbím ho na nos. Usměje se a přitulí se ke mně.

„Tak už to máte objednaný, je to na jméno Kyriaky. Zítra vám to letí v osm večer.“ Vrazí do kuchyně Jim.

„Díky, Jimi.“ Usměju se.

„Už půjdeme.“ Vstanu i s Kronem v náručí.

„Dobrou noc, strejdové.“ Usměje se malá Rebeca a dá Kronovi pusu na tvář.

„Dobrou noc.“ Popřejí i Jim s Angelou.

„Dobrou noc.“ Popřeji i já jim a vyjdu z domu. Roztáhnu křídla a vyletím. Kron mě obejme kolem krku a položí si hlavu na mé rameno.

„Doufám, že tam nebude otec.“ Zašeptá s obavou.

„Neboj, nedovolím, aby na tebe sáhl.“ Víc si ho k sobě přitisknu a přistanu v parku kus od svého zámku. Nechápavě ke mně vzhlédne.

„Projdeme se.“ Vysvětlím mu. Přikývne. Pustím ho tedy na zem. Odlepí se od mě a vzápětí mě vezme za ruku. Nechám ji v jeho sevření a rozejdu se směrem k zámku. Jde po mém boku a dívá se kolem sebe.

„Je tu krásně.“ Usměje se.

„To ano, proto tu mám zámek.“ Vysvětlím. Přikývne a přitiskne se k mému boku.

„Krone, můžu se na něco zeptat?“

„Můžeš.“ Svolí po chvíli ticha.

„Co jste udělali s Hékaté?“ Kron se uchichtne.

„Nic, otec by si na ni nikdy netroufl. Bojí se jí.“ Svěří mi.

„Jen jí vynadal.“ Povzdechne si. Přikývnu a z mého srdce spadne snad tuna balvanů. Bál jsem se o svou stvořitelku. Ruku v ruce dojdeme po hodině k zámku. Naštěstí z něj necítím žádnou přítomnost démonů.

„Máš hlad?“ Otočím se na Krona, když vejdeme. Přikývne.

„Jako vlk.“ Usměje se na mě.

„Tak se jdi najíst, já zatím připravím koupel.“ Nadšeně mě políbí a zmizí v kuchyni. Zavrtím pobaveně hlavou a odejdu do koupelny, kde je v zemi zapuštěný menší bazének. Začnu ho napouštět a nasypu tam sůl. Počkám až se napustí do tři čtvrtě a odejdu za Kronem. Srazím se s ním v hale. Okamžitě mi skočí kolem krku a začne mě líbat.

„Krone, zklidni se nebo do té koupelny nedojdeme.“ Jemně ho napomenu, když se ode mě odtrhne. Přikývne, vezme mě za ruku a začne mě táhnout do koupelny.

„Hrozně tě chci.“ Zavrní a hodí po mě napůl omluvný a napůl svádivý pohled. Zavrtím pobaveně hlavou a nechám se dotáhnout do koupelny. Tam ho svléknu. Mě svlékne on. Pomůžu mu do bazénku a vlezu si tam za ním. Okamžitě se na mě vrhne a začne mě líbat. Rukou sevře můj penis a začne mě vzrušovat. Začnu mu oplácet polibky a také ho vzrušuji. Rty sjede na můj krk a ve chvíli, kdy se můj penis plně postaví, na něj nasedne. Vyvalím na něj oči a zpomalím ho. „Pomalu, nic nám neuteče.“ Přitisknu si ho k sobě a hladím ho po zádech. Po chvíli si stoupnu i s ním v náručí a aniž bych přerušil naše spojení. Opřu ho o okraj bazénku a vsaji do úst jeho bradavku. Zasténá a prohne se ke mně. Začnu ji cumlat a pohnu se v něm. Znovu zasténá a pohne se proti mně. Začnu se tedy v něm pohybovat. Sténá a pohybuje se proti mně. Ve chvíli, kdy už cítím, že vyvrcholím, vezmu jeho penis do ruky a začnu ho mnout v rytmu přírazů. Vykřikne a po chvíli vyvrcholí. Vyvrcholím o okamžik později do něj. Opatrně z něj vyjdu a sednu si s ním. Opře se o mě. Obejmu ho a jemně ho hladím na bříšku. Otočí ke mně hlavu a usměje se. Políbím ho na nos a také se jemně usměju. Umyju nás a vynesu ho z vody. Utřu ho a nahého ho odnesu do postele. „Lehneš si ke mně?“ Zeptá se tiše. „Lehnu.“ Usměju se. Zatáhnu závěsy a lehnu si k němu. Přitáhnu si ho do náruče a hladím ho po zádech. Přitulí se ke mně a odpočívá. Zavřu oči a také odpočívám. Po chvíli se najednou objeví ruka šmátralka a sevře můj penis.

„Krone, já myslel, že už spíš.“ Pozvednu obočí.

„Nespím.“ Zavrní, vyhoupne se nade mě a začne mě vášnivě líbat. Oplácím mu polibky, stáhnu si ho na sebe a povalím ho. Začnu ho vzrušovat až sténá a prohýbá se ke mně a prosí. V té chvíli do něj opatrně proniknu a začnu se pohybovat. Pohybuje se proti mně a sténá. Ve chvíli, kdy se blížím k vrcholu, vezmu jeho penis do ruky a začnu ho mnout. Vykřikne a po chvíli společně vyvrcholíme. Opatrně z něho vyjdu a lehnu si k němu. Okamžitě si ho přitáhnu do náruče a políbím ho.

„Spi už pokušiteli.“ Jen se uchichtne a v ten moment spí. Usměju se a usnu až ve chvíli, kdy se slunce vyhoupne nad obzor.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář